V současné době Magistrát hl. m. Prahy rozhoduje o odvolání proti udělení společného územního rozhodnutí a stavebního povolení.
Úředníci magistrátu tedy rozhodují o tom, zda stavba, která již dostala stavební povolení splňuje nařízení Vyhlášky č.26/1999 Sb. o výstavbě na území hl. m. Prahy. Mimo jiné tedy rozhodují o tom, zda „umístěním stavby nemůže být snížen krajinný ráz ani estetická kvalita prostředí v dané lokalitě, rozměrově poměrové charakteristiky návrhu nevybočují z měřítka okolní zástavby“ a dále „Umístění stavby odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a splňuje požadavky na zachování pohody bydlení“.
Nebo také zda „Architektonické a materiálové řešení stavby je v souladu s jejím významem a navazuje na charakter a strukturu stávající zástavby“ a dále „ Vlivem stavby nedojde k negativnímu ovlivnění životního prostředí, neboť stavba neprodukuje exhalace a nemá negativní účinky co se týk tepla, otřesů, vibrací, prachu, zápachu a z hlediska hluku, znečišťovaní vod“.
Výsledek odvolacího řízení by měl být znám v následujících týdnech.
Na jaře roku 2012 oslovila developerská společnost BEMETT městskou část Praha – Kolovraty. Vyhlédli si nezastavěný pozemek při ulici K Říčanům a přišli se záměrem výstavby dvou bytových domů. Aby byla výstavba v zamýšleném rozsahu možná, potřebovali získat výjimku na dopravu v klidu. Všechny stavby na území hl. m. Prahy musí být vybaveny jedním garážovým stáním na bytovou jednotu. Postavit podzemní garáže nebo parkovací dům by však bylo příliš nákladné a tak BEMETT potřeboval získat výjimku.
Se záměrem investora jednoznačně nesouhlasila stavební komise MČ Kolovraty a obecně nesouhlasila s dalším pokračováním projektu.
Další dění okolo projektu není známé, protože z jednání o udělení výjimky nebyly zveřejněny žádné zápisy a MČ Kolovraty tuto záležitost neprobírala ani na veřejném setkání s občany, ani na svém pravidelném zasedání.
Výsledkem je však souhlas s udělením výjimky na dopravu v klidu podepsaný Ing. Michalem Habartem, starostou MČ Kolovraty.
Poté, co se o plánované výstavbě dozvěděli majitelé pozemků v bezprostřední blízkosti, bylo o stavbě v podstatě už rozhodnuto, protože souhlasná stanoviska obce již byla vydána. I přesto vznikla petice cca třiceti občanů a 16 účastníků řízení podalo společné odvolání proti udělení výjimky na venkovní parkoviště.
V létě 2012 žádá zástupce investora o vyjádření k rozporu s platným územním plánem, který nedovoluje stavbu v dané lokalitě postavit. Od Magistrátu hl. m. Prahy získává souhlas, že Útvar rozvoje Hl. m. Prahy s výjimečně přípustným funkčním využitím souhlasí.
V listopadu 2012 Stavební úřad v Uhříněvsi výjimku na dopravu v klidu i přes námitky mnoha účastníků schválil a společnost BEMETT koupila pozemky pod plánovanou stavbou. Výjimka jim zaručovala, že jejich investice bude finančně výhodná.
V polovině roku 2013 se o celou kauzu začíná zajímat občanské sdružení Kolovratský KOS a stává se účastníkem řízení. Účastníkem řízení se také stává Institut spolkových práv.
V prosinci 2013 získal BEMETT od stavebního úřadu v Uhříněvsi územní rozhodnutí a stavební povolení pro výstavbu největší stavby na území Kolovrat. Na křižovatce ulic Nad Parkánem a K Říčanům vyrostou podél ulice K Říčanům dva čtyřpatrové železobetonové domy s cca 80 levnými byty soukromého developera BEMETT. Na okolních pozemcích bude venkovní parkoviště pro 90 aut.
V lednu 2014 se mnoho účastníků řízení k vydanému územnímu a stavebnímu rozhodnutí odvolalo. V odvoláních došlo k napadení rozhodnutí mj. v následujících bodech:
Nesplnění požadavků na výstavbu (vyhláška Hl. m. Prahy č26/1999 Sb), konkrétně že: „umístěním stavby nemůže být snížen krajinný ráz ani estetická kvalita prostředí v dané lokalitě, rozměrově poměrové charakteristiky návrhu nevybočují z měřítka okolní zástavby“
Nesplnění požadavků na výstavbu (vyhláška Hl. m. Prahy č26/1999 Sb), konkrétně že: „Umístění stavby odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a splňuje požadavky na zachování pohody bydlení“
Nesplnění požadavků na výstavbu (vyhláška Hl. m. Prahy č26/1999 Sb), konkrétně že: „Architektonické a materiálové řešení stavby je v souladu s jejím významem a navazuje na charakter a strukturu stávající zástavby“ a dále „ Vlivem staveb nedojde k negativnímu ovlivnění životního prostředí, neboť stavba neprodukuje exhalace a nemá negativní účinky co se týče tepla, otřesů, vibrací, prachu, zápachu a z hlediska hluku, znečišťovaní vod“
Nesouhlas s odůvodněním rozhodnutí, že: „Zajištění školských zařízení v odchozí vzdálenosti od bytové by naopak mohlo vést ke snížení nutné dopravy dětí do těchto zařízení a tudíž snížení nezbytné dopravní zátěže osobními vozidly“
Nesouhlas s likvidací srážkových vod
Chybné umístění parkovacích stání
Chybný výpočet zastavěné plochy
Neplatný průkaz energetické náročnosti stavby
Narušení horizontu obce vzhledem k podlažnosti stavby
Nedostatečné definování ploch pro zeleň
Nezákonnost stanoviska orgánů posuzování vlivu stavby na životní prostředí
Spojení územního a stavebního řízení
Absence trvalého oplocení pozemku
Je smutné, že stavba, která vyvolala tolik negativních reakcí ze strany veřejnosti i mnoha účastníků řízení, nachází tak velkorysou podporu ze strany úřadů. Stavba navýší počet obyvatel městské části o cca 10 % a to v době, kdy kapacita školky, školy i školní jídelny je zcela vyčerpána. Do nové lokality se přistěhuje 300 lidí, kteří budou každé ráno startovat svůj automobil, kteří budou využívat infrastrukturu naší městské části, budou hledat volné místo v přeplněném vlaku nebo autobusu, kteří budou chtít vzdělání pro svoje děti v místě bydliště a kteří budou večer hledat v přilehlých ulicích volné parkovací místo pro svůj druhý automobil. Jak tyto skutečnosti korespondují se všemi udělenými výjimkami a podmínečně souhlasnými stanovisky dotčených orgánů?